Židovské vtipy

Hádají se tři rabíni, kdo z nich dokázal vetší zázrak. "Poslouchaj, co mně se stalo: jdu ze šábesu z polany, přes louky a kopce, krásnej den - a najednou, nebich, průtrž mračen - a já jen tak nalehko; tak jsem takhle máchl rukou a stal se zázrak: všude kolem liják a jen nade mnou krásný den. Tak jsem došel domů úplně v suchu!"

Druhý si přisadí: "To nic, to já tuhle byl ve Varšavě, vědej, jak tenkrát tak hrozně hořelo - spím v hotelu, probudím se a koukám: hotel hoří, celej pokoj v plamenech a plno kouře. Tak jen takhle máchnu rukou a stal se zázrak: všude kolem požár, jen kolem mě čistý vzduch a chládek. V klidu jsem vyšel z hotelu a nic se mi nestalo!"

A ten třetí se ušklíbne: "Podívaj se, podle mne voni jsou uplný břídilové. To já jednou jedu z Vídně, vlak ma zpoždění - hlad mám, že nevidím - a vtom jsme zastavili na jednom nádraží, tak vyběhnu z vlaku ke stánku na peróně; maj tam krásnou vypečenou husičku, jen se na ni srdce smálo - jenže, ausgerechnet, je šábes a to, jak víme, takový trejfe nemůžem - jenže hlad je hlad. Tak jen tak máchnu rukou a stal se zázrak: všude kolem šábes, jen nade mnou pondělí!"